Tak aby to tu nebylo jen o Honzových zážitcích z Ameriky, tak přidávám své skromné události z doby slaměné. Bude to ale jen v rekapitulaci, takže:
-
hostila jsem v Praze v listopadu dvě dámské návštěvy. Zdeňule na mně testovala nové poznatky z fyzio kurzu a s mamkou jsme protrajdaly celý Žižkov, Vinohrady a taky trochu toho centra (+ zámeček v Libni)
-
řešila jsem další zabydlování - konečný boj s plísní; s domácím jsme domluvili pořízení odvlhčovače a taky jsme zajistili důležitou opravu oknodveří; podařilo se mi domluvit odvoz, koupit a sestavit IKEA gauč; naháněla jsem stále dokola instalatéry, kteří by opravili tlak v potrubí, ale při poslední návštěvě jsme ztroskotali na nepřístupném bojleru a nepopsaných jističích -> zatím odloženo na nový rok
-
trochu jsem sportovala - pokračovala jsem v pravidelném čtvrtečním cvičení s trenérem Martinem, zkusila jsem ze zvědavosti běh na stezce, taky pár cvičení doma s Jill a jednou plavání během víkendu ve Zlíně
-
navštívila jsem nějaké kultůry, nejdřív koncert Symfonického orchestru v Obecním domě (kde jsem byla poprvé), potom ve Zlíně v klubu Bamboo skvělý koncert Tomova Dixsealu a (rovněž poprvé) ve zlínském kongresáku vánoční koncert dechového orchestru, kde účinkovali Filip s Magdou, nakonec ještě balet Louskáček na stojáka v Národním se Zdeňkou a kukátkem
-
našla jsem si na prosinec brigádu ve firmě pár minut busem z domu, takže výborný předvánoční přivýdělek, hledání práce ale pokračuje dál
- přichomejtla jsem se trošinku k týmu kulturního centra Venuše ve Švehlovce, tak uvidíme, jestli z toho po svátcích bude nějaká menší spolupráce, bylo by to super
- nechala jsem si doporučit kadeřnictví v Praze a poprvé po víc jak 10 letech jsem svěřila své vlasy někomu jinému než mé dvorní kadeřnici
-
navštívila jsem vánoční trhy na Staromáku, ale i mé srdíčko teskní po brněnském turbomoštu
A to je tak asi všechno, co by stálo za řeč. Jak jsem již některým říkala, tak slaměnou samotou jsem nějak zvlášť netrpěla, je to poprvé, co jsem měla na delší čas bydlení sama pro sebe, takže to bylo pro mě nové a kralování jsem si celkem užívala. Introvert ve mně je zcela spokojen. Co si užívám ještě víc, je, po mnoha letech, zima a svátky bez školy a zkoušek. Juhů. :) No a za chvíli si jdu pro Honzíka na letiště, takže zuzejkova doba slaměná definitivně končí.
