Oblékání#
Dánové prakticky nenosili nic jiného než kombinace bílé, šedé a černé. Rozhodně to bylo elegantnější než na co jsme zvyklí u nás, ale zase aby si člověk připadal nepatřičně, když si náhodou obleče na sebe fialovou, asi taky není úplně ok. V tomto ohledu jsme to dostali pocítit hlavně v našich křiklavých funkčních bundách, se kterými snesli srovnání jen cestáři a popeláři. Z čehož jsme si taky náležitě udělali srandu. Já měla s sebou prakticky jen samé pestrobarevné oblečení, i tenisky fialové, takže jsem se rozhodně v davu neztratila. :)
Kapitanské čepice#
Potkávali jsme na různých místech skupinky lidí v kapitánských čepicích a moc nechápali, co nám uniká za pointu. Až jsme se dozvěděli, že takto se označují čerství maturanti.
Vozy s maturantama#
Maturanti slaví taky tak, že naskáčou na korbu pomalovaného vozu, jezdí po městě a dávají o sobě patřičně vědět. V podstatě taková párty na kolečkách.
Koupelny#
Nepamatuji se, že by v některém z bytů, kde jsme bydleli, mělo WC svoji zvláštní místnost. Snad všude bylo nějakou formou spojeno s koupelnou, povětšinou se sprchovým koutem. Ten ani není oddělen nějakou zástěnou, místo toho je v koupelně stěrka, kterou se prostě po osprchování setře podlaha do kanálku. Občas jsme potkávali až bizarně malé koupelny s WC, hlavně asi kodaňské staré byty budou v tomto ohledu vynikat, protože každý metr čtvereční v hlavním městě dobrý, tak se při výstavbě šetřilo hlavně na koupelnách.
Stravovaní#
O dánské kuchyni toho prakticky moc nevím ani po návštěvě Dánska. Jídlo v restauracích je tam hodně drahé a není nějak vyhlášené, abychom měli potřebu restaurace za drahé peníze navštěvovat. Často jsme to řešili nějakým kebab oknem nebo na co jsme zrovna natrefili. Tím, že jsme pořád popojížděli, jsme se připravili o možnost zajít si na nákup surovin do sámošky a vařit si sami. To vycházelo cenově docela v pohodě.
Vlaky#
Přes Dánsko jsme všude cestovali vlakem. Železniční síť je kvalitní, vlaky velmi pohodlné, spojení rychlé a nákup lístků většinou jednoduchý. Pokud si člověk nekupoval lístek s předstihem, tak byly lístky samozřejmě drahé. Oproti tomu autobusy byly levnější, ale jejich sítě složitější, tím jak je Dánsko na ostrovech, tak v každé oblasti převažuje jiný dopravce a složitě se v tom pro cizince orientuje.
Počasí#
Nejvíc mi utkvělo rychlé střídání jasno vs oblačno, do toho občas rychlá přeháňka. Tím, že je v Dánsku větrno, mraky se rychle přiženou a zase rychle odeženou. Je potřeba mít v záloze krém na opalování i větrovku a hlavně nemá moc smysl koukat na předpovědi. Na cyklovýletu jsme kus cesty absolvovali v protivětru a stálo to za to.
Cyklistika#
O infrastruktuře pro cyklisty asi není potřeba psát. Obecně mají cyklisti zelenou. Projet se v hlavním cykloproudu po Kodani byl jeden z nejsilnějších momentů. Člověk prostě naskočil na vlnu jedoucí po hlavní ulici a projel neohroženě půl města za 5 minut. Pak dojel ke zvedacímu mostu, počkal až se most zase sklopí, a jel dál. Mimo hlavní města byla infrastruktura taky výborná, vyzkoušeli jsme i trasu kolem dálnice, která byla kupodivu příjemným zážitkem. Zatímco ve městech převažovala kola městského typu + viděli jsme i hodně cargo-kol, za městem už jsme potkávali i lidi v cyklohadrech, kteří nás během sekundy předjeli a zmizli v dáli.
Angličtina#
Nejenže se s Dány v pohodě domluvíte anglicky a pravděpodobně budou umět lépe než vy, ale i všechna místa, ktera jsme navštívili, měla info texty/brožury v anglickém jazyce. Nevybavuji si, že by kde byl problém. Asi jen u cedule na MHD zastávce v Kodani, kde bylo něco dánsky a zjistili jsme, že se jednalo o ceduli informující o dočasném přesunu zastávky.
Ceny#
Umím si představit, že pokud by byl člověk víceméně na jednom dobře vybraném místě, kde by si mohl i sám vařit, tak by to mohlo být mnohem cenově únosnější (pokud by se nerozhodl poslat pohledy 10 lidem). Nás hodně stály přejezdy vlakem, ubytování a vstupné za kulturou. Zaplaceného vstupu jsme ale ani jednou nemuseli litovat, vždy jsme za to dostali kvalitní zážitek. Plus teda všechno se platilo kartou, takže ani ty pivní tilbudy s Ivanem tak nebolely…
Plánování infrastruktury a výstavba ve městech#
Co se nám hodně líbilo bylo plánování výstavby/infrastruktury v Aarhusu. Projekt přestavby v hlavní části města tam zrovna byl v plném proudu, všechno bylo plánováno nejen esteticky ale i funkčně. Tuším že na to dohlíží nějaká kompetentní osoba, která zodpovídá za to, aby změny byly koordinované a dávaly smysl. Co se mně líbilo taky, že nové rezidenční čtvrti neuzavřely prostor pouze pro rezidenty, jak my v Praze říkáme “vězení pro bohaté lidi”, naopak člověk se tam mohl v pohodě projít mezi domy, kolem moře, kolem teras a balkónů, zahrádek… kochat se.
Turismus#
Z Dánska nemám vůbec pocit, že by tam byly nějaké turistické pasti nebo skanzeny. Ať jsme šli kamkoliv, byli tam místní i zahraniční návštěvníci a nikde žádné tlačenice nebo turistický cirkus. Jen jediné místo v tomto ohledu vynikalo a to bylo u sochy Malé mořské víly. Samozřejmě ještě hlavní nábřeží Nyhavn natahovalo turisty do restaurací a zahrádek, ale nepůsobilo to na mě rušivě. Hodně atraktivních míst bylo přístupných bez vstupu. Nebo se vstup platil až do vnitřní části a dalo se toho hodně vidět i tak.
