Dopoledne jsme zahájili výpravou na lokální Flower Market přímo ve čvtrti Shoreditch, dostali jsme na něj tip od našeho hostitele. Trh nás úplně uchvátil, měli tam stovky druhů krásně vystavených květin, ale hlavně tam byla skvělá atmosféra, kterou dotvářeli příjemní prodejci, pouliční umělci, a navíc krásné počasí po včerejším lijáku přímo lákalo vyrazit do ulic. Trošku jsme se tam zapomněli, takže jsme už se zpožděním vyrazili na bus, který nás měl odvézt na domluvené rande s Mílou u Toweru.
Poprvé jsme měli možnost jet double-deckerem a ještě jsme vychytali ta nejvíc nejlepší místa nahoře v první řadě. Moc jsme si tu jízdu užívali, až se nám podařilo přejet zastávku u Toweru. Netušili jsme totiž, že je potřeba dát řidiči znamení! Vystoupili jsme až na druhé straně Tower Bridge a most jsme kvůli velkému časovému manku jen bleskově přeběhli, abychom co nejdříve dorazili k hradu, kde už nás netrpělivě Míla očekával i s lístky.
Rozhodli jsme se absolvovat komentovanou prohlídku s průvodcem (tzv. Yeoman Warder nebo taky Beefeater) a nutno dodat, že jsme vychytali neskutečně vtipného chlapíka Billa, který rozhodně nešetřil politicky nekorektními vtípky. Osobně mě od něj nejvíc pobavila historie vodního příkopu.
Tower of London jsme si díky Billovi parádně užili, rozhodli jsme se nakonec vystát i dlouhou frontu ke korunovačním klenotům. Naštěstí mají výstavu vychytanou, návštěvníci vevnitř nastoupí na jezdící pás a klenoty musí obdivovat „za jízdy“. Je to fajn, protože se tak fronta bez záseků posunuje, ale chce to být vevnitř opravdu pozorný.
Z Toweru jsme se vydali na druhý břeh Temže, kde jsme se šli občerstvit na vyhlášený Borough Market nedaleko mrakodrapu Shard. Bohužel jsme dorazili zrovna v době, kdy už víc než polovina stánků zavírala, ale nějaké dobroty jsme ještě sehnali, třeba paellu s krevetkama. Odtud jsme za postupného stmívání došli k divadlu Globe a na nábřeží jsme narazili i na super pouliční antikvariát. Pokochali jsme se pohledem na rozzářený noční Londýn a pomalu vyrazili domů.
